Valaška – od zbraně k symbolu Valašska

Na první pohled lehká sekera s dlouhým toporem, ale jak už to na Valašsku bývá – nic není tak obyčejné, jak se zdá. Tahle „vycházková hůl“ má totiž pořádně bohatý životopis. Za jejího předchůdce je považovaná proslulá sekera Kyjevanka.

Kdysi dávno zvládala všechno, je to pracovní sekera která zdomácněla : byla zbraní i štítem, háčkem na povešení kabátu, prodlouženou rukou nositele, kladivem, pomáhala při cestách do hor, sloužila k porážení ovcí, ukrojila chleba, značila hranice i odtínala větve. A když nutnost přežití v přírodě přestala byt hlavním tématem, proměnila se ve folklorní ozdobu – valašky v rukou tanečníků cinkaly řetízky a plíšky, tupé, ale zato krásně zdobené.

 

 

Zbraň, kterou chtěl každý horal

Největší slávu si valaška užila na Valašsku, Slovensku a v Polsku, hlavně tam, kde Valachové pásli ovce. Portáši s ní střežili hranice, pašeráci i zbojníci ji nosili při sobě a platilo, že chlap bez valašky byl jen poloviční chlap. V 17. století se sekera rozšířila i do dalších koutů Čech a Moravy.

Jenže roku 1838 přišel zákaz nošení valašek. Valachům se to moc nelíbilo, a tak si našli chytrou fintu: když bouchli valaškou o zem, hlava sekery sjela z topora, a rázem se z nebezpečné zbraně stala nevinná „hůl“. Kdo by jim co mohl?

 

 

Od sekery k vycházkové holi

Časem se role valašky proměnila. V 19. století se z ní stávalo spíš regionální „logo“ než ostrý nástroj. Toporo se zkrátilo, přibylo zdobení a valaška se proměnila v elegantní vycházkovou hůl nebo suvenýr.

Valaška a medvědi? Radši ne!

Dnes se kolem valašky vede i trochu úsměvná debata – prý by se hodila na obranu proti medvědům. No, zní to sice hrdinsky, ale my důrazně varujeme: nedělejte to! Medvěd není pašerák ani zbojník a valaška rozhodně není Thorovo kladivo. Neradi bychom byli v novinách, kdyby po nějakém nadšeném sežraném turistovi zůstala v Tatrách naše valaška jako nejedlá památka ztracených iluzí.

 

 

Kousek historie v ruce

Dnes už valaška není nutností, ale symbolem. Je dokonce zapsaná mezi kulturní dědictví UNESCO. Ať už ji máš jako ozdobu, suvenýr, výbavu na turistiku a bushcraft  nebo jen proto, že k Valašsku prostě patří, vždycky v ní držíš kus hrdé historie horalů.

Až ji příště uvidíš, vzpomeň si, že tahle nenápadná sekera psala dějiny – a že její cinkání řetízků a plíšků k Valašsku patří stejně jako slivovice nebo cimbál.

 

Podívejte se na naši nabídku valašek ZDE