O nás

Kovařina se k nám dostala trochu oklikou. Matěj původně vystudoval knihovnickou školu – o kovadlině a výhni tehdy neměl ani tušení. Po maturitě ale přišla chvíle, kdy nevěděl, co dál. Pak přišlo pozvání od kamarádky: „Pojď s námi na kováře, bude sranda!“

Bylo to spontánní rozhodnutí, ale právě tehdy se začal psát příběh, který dnes žijeme jako rodina.

Matěj vystudoval obor Umělecký kovář a kovařině se věnuje už přes 15 let. Z učně, který se teprve učil ohánět kladivem, vyrostl kovář, který našel zalíbení nejen v samotném řemesle, ale i v jeho příbězích. Vždycky ho fascinovala historie – hlavně ta naše, valašská – a tak vedle seker a nářadí začal tvořit i nástroje práva útrpného, šperky nebo zbraně inspirované dávnými kulturami.

Já jsem se přidala později, původně zdravotní sestra, ale kouzlo kovářství me chytilo a nepustilo a dnes pracujeme společně. Matěj v kovárně,  já zajišťuji komunikaci se zákazníky, nutnou administrativu a učím se práci s kůží. Z kovařiny se stalo naše rodinné řemeslo i poslání.

 Protože máme oba rádi práci s lidmi a nebaví nás sedět doma, zahájili jsme projekt mobilní kovářské dílny „Kovář z pohádky“, se kterou jezdíme na akce, abychom ukázali dětem i dospělým, že poctivá ruční práce má své kouzlo. Baví nás, když si děti poprvé zkusí vykovat vlastní výrobek  nebo když si dospělí s údivem prohlížejí, jak z obyčejného kusu železa vzniká něco trvanlivého a krásného.

Naší specialitou jsou valašky – tradiční sekery našeho kraje. Neděláme je napůl – vyrábíme je celé. Matěj je ručně ková, vyřezává topora, já se podílím na výrobě kožených pouzder. Každá sekera tak vzniká od začátku do konce v našich rukách a nese s sebou kus příběhu, nejen železa.

V roce 2023 jsme rozšířili naše působení i o zážitkové kurzy kovářství v pevnosti Fort XVII. Křelov a v naší domácí dílně. Tady si může každý zkusit postavit se k výhni, vzít do ruky kladivo a pochopit, že kovářina je sice tvrdá práce, ale i velká radost a hlavně relax od starostí všedního dne.

Pro nás není kovařina jen povolání. Je to cesta, která nás spojila, a kterou jdeme jako rodina. Nejnadšenější kovářkou je naše dvouletá dcerka Jasmínka, která jako by se s kladivem rovnou narodila.

Je to radost z práce rukama, z tradice, z historie, ale hlavně z toho, že můžeme lidem ukazovat svět, který voní ohněm, železem a kůží. HANČA